Na rozhovor s panem Pavlem Neumannem (1937) z Frýdku-Místku jsem se těšila. Když jsem si prohlížela fotografie ze zimního a dálkového plavání, obcházel mě prvně mráz, pak mrazení. V neposlední řadě jsem chtěla nadchnout pro plavání celou řadu starších lidí, kteří stále váhají. Nemyslím tím, že by někdo měl výrazně zájem zkusit zimní plavání, ale proč ne…? Nikdy neříkejme nikdy! 🙂
Jaké byly kurzy plavání dřív?
Dřív se člověk za týden naučil plavat. Lekce byly tří hodinové, plavalo se 3-4 týdně, kdo jak mohl. Tenkrát to bylo jiné. Když ponoří člověk hlavu, splývá, má vyhráno. Pak to jde vše samo.
Jak jste Vy sám začal plavat?
Já jsem začal někde v 7 letech plavat, pak závodně od 9 – 17 let “ode zdi ke zdi”. Jak se říká. Když jsem neposlouchal, trest byl ….když jsem nemohl jít na trénink. Raději bych, aby mě táta ztřískal. 🙂 Pak už jsem chtěl zkusit něco jiného. Plaval jsem v Praze a tenkrát jsem se připletl v roce 1951 k prvnímu nově pořádajícímu se závodu na Štěchovické přehradě v dálkovém plavání na 25 km. Byl to závod přes Vranskou přehradu, pod Barandovskými mosty. Protože jsme tam mladí trošku zlobili, tak nám pořadatelé vytyčili zvlášť trasu na 3 km. Moc se mi to líbilo! Od té doby jsem se hlásil na závody na 3, 5, 10 kilometrů.
Kdy jste začal se zimním plaváním?
Kolem 40 let. Když se pohybujete v prostředí mezi dálkovými plavci a setkáte se třeba s Ladislavem Nickem, nestorem českých otužilců nebo Petrem Miholou, pochopíte jiné věci. Letos na jaře zemřel Láďa Nicek ve svých 97 letech a to ještě na jaře plaval ve Vltavě. Dodnes chodím plavat na Olešnou 3x, 4x týdně. Nejlépe se začíná s otužováním v létě, kdy prodlužujete pobyt ve vodě. Voda má hodně stabilní teplotu. Neskočí najednou 0 – 5 stupňů. Končí léto, pokračujete. Září, říjen, listopad, prosinec. Před dvěma lety jsem měl operovanou kýlu, po týdnu jsem už musel jít plavat. Prostě musíte! 🙂
Hodně lidí si myslí, že je voda v Olešné znečištěná, jak to vidíte Vy?
Ano, hodně lidí si to myslí. Olešná je velká nádrž o 4 milionech metrů kubických, je to obrovská masa vody, která je přečerpávána. Když chci vědět stav vody, chodím se dívat na webové stránky KHS Ostrava, nebo na www.pod.cz . Plavu v ní několik desítek let, ještě nedávno se pořádaly na Olešné závody v dálkovém plavání. Sinice v ní nebyly 5 let a že do mě naráží občas candáti a štiky nebo se srazím s cejnem, to mi vážně nevadí. Je pravda, že se namažu než jdu do vody olivovým olejem celý, hlavně v zimě. Když je totiž voda okolo 5 stupňů, pro celý organismus to je stres. Tělo “zastaví” močový měchýř, plíce, játra…chladná voda stahuje póry. O to více se zapojuje srdce a jiné orgány, které potřebujete. Nosím se sebou neustále “sprchu”. Plastovou láhev s čistou vodou. Mám jeden vršek, který je propíchaný a tak, když vyjdu z vody, osprchuji se, vypláchnu ústa a jedu domů. Nikdy jsem neměl žádný ekzém, lišej nebo jiný problém.
Zaplavete si i teď někdy nějaký závod?
V zimním plavání platí bezpečný limit 22 minut pobytu ve vodě. Je to ověřená hranice, kdy si lidé myslí, že jsou na závod dobře připravení, ale organismus může kolabovat. Nedávno si v Račicích, ve veslařské dráze, byla s námi zaplavat i Yvetta Hlaváčová. To jsem se i musel stydět, proletěla několikrát kolem mne jako drak a byla pryč. Plave nádherně a umí. Letos jsem získal první místo na Mistrovství republiky v zimním plavání. Voda měla 2 stupně, plave se na 250m.
Nepřemýšlel jste někdy na Kanálem La Manche?
Ne, tyto ambice jsem neměl, ale připravoval jsem z Ostravy Libora Laštíka, který kanál přeplaval v r. 1998. To je jen příprava minimálně na 3 roky. Startuje se ve 3 hodiny ráno, ve 12-ti stupňové vodě a celou dobu se nesmíte ničeho chytit. Jsou tam přísná pravidla. Když si vezmete, že z 33 km Vás vlny odnesou několik desítek kilometrů dál…a plavete třeba 52 km. Chce to silnou náturu, ale i bohaté zázemí. Jen doprovodná loď stojí sto tisíc. Jako jediní jsme nebydleli v hotelech, ale ve stanech, ale i tak je to nákladné po všech stránkách.
Plave s Vámi někdo z rodiny? Připojil se někdo za ty léta…?
Moje žena vždy pomáhala s administrativou a vším zařizováním závodů, když se u nás pořádaly. Ale, když se vydávám v zimě v čepici a kraťasech plavat, říkají, že tatínek je zvláštní.
Moc Vám děkuji za rozhovor. Jsem moc ráda, že jste se s námi podělil o své životní zkušenosti a optimismus.