Letní plavecké soustředění – U Fandy je vždycky prima!

Letní plavecké soustředění – 6.7. – 12. 7. 2015

Již po třetí jsme vyrazili autobusem z vlakového nádraží, kde bývá obvyklé místo srazu, do nedaleké Lhotky na penzion U Fandy, kde nám jako obvykle poskytli služby „ALL INCLUSIVE“. Euforii z letošního soustředění je třeba uchopit, dokud trvá, pod jejím vlivem se “vypsat” z toho, jaké to vlastně bylo.

Je pondělí šestého července a skupina dětí nedočkavě postává na vlakovém nádraží. Cyklisté naloží kola a po chvíli čekání konečně přijíždí autobus, do kterého se nám po několika minutách podaří zdárně nasáčkovat. Následně se ubytujeme a jdeme na oběd. Plán soustředění byl dobře připravený. Zbytek prvního dne je volnější program.

Měli jsme čas jak na výlety, zábavu, tak i na odpočinek. V dopoledních hodinách jsme většinou bývali pryč a odpoledne nám penzion poskytl bazén vnitřní i venkovní a na večer byl připravený bowling, nebo kolektivní hry.

V úterý nás autobus převezl do Rožnova pod Radhoštěm do zábavního parku Gibon. (Aquazorbink, bumber ball, trampolínou profi pole, tubing, lanové centrum…vše dle chuti). Byli jsme rozděleni do skupinek, podle toho na jakou atrakci chtěl kdo jít. Nejvíce se líbily zápasy v bumber ballech. Na aquaparku nám sluníčko přálo a tak jsme si užili spoustu zábavy. Středa byla trochu deštivá, ale přesto jsme vyrazili do Frenštátu pod Radhoštěm na aquapark. Sluníčko nám nesvítilo, ale nikomu to nezkazilo náladu jít do vody. Ke konci nám začalo pršet a tak plavci, kteří jeli na kole, se svezli s ostatními autobusem do Ostravice, kde na nás čekali pejskové sibiřského husky. Čekalo nás krmení a mazlení s pejsky a zajímavá přednáška. (To jsou jiné závody. Evropské a světové poháry čítají na jednom závodě 250 závodníků a 2000 psů. Náš Štěpán K. si má z čeho vybírat své závodníky…potřebují hodně vitamínů, granulí a … masa…snědí mu za měsíc 400 kg masa.  No …třicet krásně zbarvených kamarádů…to už je smečka! Trénují od září jako my! 6x týdně, po 2 km…co 14 dní. Jeho skromné slova za závěr…kolikátý bývá…“no skoro vždy vyhrajeme, jen občas jsme druzí…,“nás dostala.)

Čtvrtek byl ve znamení školy. Tentokrát jsme vyrazili pěšky do Obecné školy v Kozlovicích. Měli jsme tam přednášku o bývalé výuce a životě dětí. (Život před 150 lety vůbec nebyl jednoduchý…placky ze šrotu, chleba na týden, klečení na polínkách, či hrachu nebo celibát učitelky…a mnoho dalšího nás udivilo. Do školy šel ten, co první vstal a vzal si boty…ostatní doma pracovali. Doma nebo ve službě. Pro nezdárníky tu bylo ubytování s řešením…  Pokud se jim nelíbilo, šli do šatlavy…mohli si stěžovat …ale až si vše odseděli. Dnešní život je opravdu na hony vzdálený tehdejší těžké době.)

V pátek nás autobus dopravil do Frenštátu pod Radhoštěm do Tarzánie a večer si pro nás velcí plavci připravili stezku odvahy, která měla připomenout tamější bývalý „kmen“. Podařilo se nám vyzpovídat jednoho z pořadatelů, který se vyjádřil následovně: “Starší plavci si připravili pro naše malé kamarády stezku odvahy, aby měli zážitek, na který dlouho nezapomenou. Cesta vedla lesem a byla lemována svíčkami, zlatým hřebem byl oběšenec, pro kterého byl obětován jeden člen kolektivu (R.I.P. Martin), jehož oběť nakonec přišla vniveč, jelikož si ho skoro nikdo nevšiml 😀”.  (Všichni se tiše báli a prošli okolo. Dlužno podotknout, že stodola s křičícím, mlátícím sedlákem a jeho pacholky, či podivné osůbky po lesních cestách…a naštěstí spícím psem… byly dostatečnou tečkou. Kdo víc křičel, jestli pradávní kmenoví duchové, nebo současní „účastníci zájezdu“…nebylo poznat! J Zážitky byly výživné…Průvodce prvním slovem postižený sviňskou nemocí…nás varoval.)

Trenéři si pro nás připravili soutěž, kdo vymyslí nejlepší slogan, písničku, či básničku. Soutěž nakonec vyhrály Kačka, Lucka, Míša a Apolenka se svojí básničkou. Gratulujeme!!! Nesmíme tedy zapomenout na naše velké plavce za perfektní stezku odvahy, kolektivní hry a diskotéku. Do našeho pestrého programu přispěli i cizí návštěvníci koupaliště…Hlášky typu „Hledáme Amálku, kde je Amálka?!“ se uchytily do konce pobytu.

„Letošní soustředění bylo moje první v našem oddíle a také nejlepší ze všech
na kterých jsem byla….Pokoje, jídlo, zábava a mnoho dalšího bylo to všechno báječné.“ Naty

A „Další porci prosím“ – Peťko 2015.

Předposlední den odpočíváme v areálu střediska, k dispozici máme venkovní i vnitřní bazén, hrají se různé hry (tímto vyzýváme všechny nebojácné na účast v badmintonovém turnaji příští rok!) a cyklisté se vydávají na poslední vyjížďku po okolí.

A něco pro cyklisty… „Pokud si myslíte, že máte vše pod kontrolou, nejedete dost rychle.“                   Mario Andretti

Letos ujeli asi 130 km, zažili několikrát déšť, vítr a dokonce i kroupy…ale přežili a jsou bohatší o osobní zážitky a nové trasy.

„Měli jsme více času pro sebe, a podle mě byl cyklistický program výborný a byl jsem až překvapený, že i dost náročný, stezka odvahy se taky dost povedla a já konečně na vlastní kůži poznal o kolik horší je strašit než být strašen …“ Zdeněk.

Velké poděkování patří našim trenérům, kteří se nám po celou dobu soustředění věnovali. Děkujeme našim sponzorům, jako byl penzion U Fandy za výborné služby, za odvoz kol nákladním autem a taky všem plavcům, kteří se soustředění zúčastnili. Děkujeme i firmě Simer za super kšilt pozdrav!

 

Vendula Janáčková, Milena Műcková, Anna Rőschlová, Natálie Dorociáková, Klára Ličmanová

Fotogalerie 1

Fotogalerie 2

Fotogalerie 3